*5.11.1890, Vadín – Okrouhlice
Otec Jan Zrzavý, říkalo se mu Hanuš, ze selského rodu, doloženého od r. 1604 v Krucemburku, řídící místní jednotřídky, včelař a zahradník – podnikatel, přísný praktik.
Matka Viléma, roz. Kaizlová, z měšťanské rodiny, původem z Třeboně, předkové prý z Mohuče. Měla umělecké sklony stejně jako její bratr Rudolf Kaizl, který si na přelomu 19./20. století postavil s bratrem Hugem v Okrouhlici vilku.
Učení Janovi nešlo – střídal školy: gymnázium v Havlíčkově Brodě, měšťanku v Kutné Hoře, v Přibyslavi, opět v Havlíčkově Brodě, 1905 stavební průmyslovka v Brně. Zde vážně onemocněl, neměl perspektivu dlouhého života, tak otec povolil Janovi studia malířství. V roce 1906 jej doprovodil do Prahy, ale Jan u přijímacích zkoušek bez jakékoli přípravy neuspěl. Vstoupil tedy na soukromou malířskou školu Karla Reisnera, poté do školy Františka Županského, nakonec do ateliéru Františka Ženíška.
V Praze se poprvé setkal s díly francouzských impresionistů a dalších velkých mistrů. Nejvíc ho oslovil Leonardo da Vinci, dále Van Gogh, Gaugin, Munch, ti podnítili jeho další tvorbu. Po roce začal studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze u prof. Dítě, musel malovat podle skutečnosti.
Dne 1.11.1907 se rozhodl k útěku do Paříže, aby mohl malovat podle svých přestav. Nenašel však české umělce, s jejichž podporou počítal, ani práci, proto se po 10ti dnech vrátil do Čech. Paříž ho však natrvalo okouzlila a toužil se tam vrátit.
1907 Zátiší s jablky, Zátiší s česnekem, Kampa, Zátiší s třešněmi – pod vlivem francouzské malby
1907 Podobizna sochaře V. Krupičky – řadí se k raně fauvisticko-expresionistické malbě
1907 Sedící akt v zahradě
1907 Perská zahrada, Krajina s cestou – plošný stylismus (Gaugin)
1907 krátce po návratu z Paříže namaloval malý pastel Údolí smutku, který na radu Jana Preislera namaloval olejem v r.1908, V této době se setkal s díly Julia Zeyera, které si značně oblíbil, velmi ho ovlivnila.
1908, 1909 Vlastní podobizna
1909 Veselé poutnice
Po skončení školního roku 1908/09 byl vyloučen, tím skončeno vzdělávání, ještě 4× se pokoušel neúspěšně dostat na Akademii – nebyl schopen se přizpůsobit jakékoli akademické výuce.
Nejvíc se stýkal se Adolfem Gärtnerem a Josefem Váchalem, s nimiž tvořil zárodek druhého českého symbolismu. Soudobý vývoj v umění sledoval z povzdálí.
1910 poslal obrazy na brněnskou výstavu spolku Sursum, ale obrazy se cestou ztratily
1910–1911, nemaluje, na popud Miloše Martena jen kreslí, čerpá z Leonarda. Na přání rodičů vstoupil na obchodní školu v Praze. Pro nemoc ji příští rok opustil. Na konci prázdnin roku 1911 se setkává s Bohumilem Kubištou, což pro něj znamenalo otevření nové perspektivy. Kubišta ho z mlžin snění pozvedl k vědomému chtění a vyjasnění vlastního cíle. Stali se přáteli.
1911 Andělská návštěva – pastel
1912 Spící hoch, Melancholie I
Podzim 1912 – výstava Uměleckého sdružení Sursum v Obecním domě, Jan Zrzavý poprvé vystavuje: Andělskou návštěvu, Spícího hocha a Melancholii I
1912 Kázání na hoře
1912 Kleopatra I – kresba uhlem (olej namalovaný v r. 1940)
1913 vstoupil do spolku Mánes, kam byl přijat díky obrazu Spícího hocha. Nespokojen s atmosférou vystupuje v r. 1917 (Spícího hocha po válce prodal ač velmi nerad přes arch. Loose do Paříže z existenčních důvodů)
1913 Podobizna Adolfa Gaertnera, Zátiší s konvalinkami, Krasavec, Kristus dobrý pastýř – kubizující experimenty
1913 Luna s konvalinkami, Biblická krajina, Diana, Jitro – kresba, Kleopatra I – kresba
1914 Magdaléna, Milosrdný Samaritán I
1914 1.sv. válka zasáhla Jana zrzavého, přetože nemusel rukovat. Získal svůj první samostatný podnájem v Černínské ulici na Novém Světě v Praze. Na Loretánské náměstí měl odsud pár kroků, zde se cítil jako v ráji. Korespondence s Kubištou, který byl v Pule jako důstojník pobřežního dělostřelectva.
1915 Snoubenci – pastel podle kresby z r. 1911
1915 setkání s Kubištou v Praze. Kubišta chválí jeho obrazy, chce je odkoupit – Hoře, Meditace, Magdalena.
1915 Dáma se závojem, Kokota, Dáma v lóži
1916 Utrpení
1917 Podobizna paní D. Za války dvakrát měl civilní zaměstnání, půl roku jako tajemník Klubu za starou Prahu, pak jako písař u Zemského výboru v Praze. Scházel se v kavárně Representačního domu s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Rudolfem Kremličkou, Vlastislavem Hofmanem, Otakarem Marvánkem. Se skupinou Tvrdošíjných vystavoval na jaře 1918.
1918 onemocněl tyfem, dlouho se zotavoval a podléhal depresím. 1918 se seznámil se Zdenkou Braunerovou, jezdil za ní do Roztok, zbavila ho depresí.
Září 1918 samostatná výstava u Topičů – úspěšná, dožila se toho maminka, která poté brzo zemřela. Richard Weiner napsal dlouhý pochvalný článek, který snad přesvědčil i tatínka Jana Zrzavého, že jeho syn je malířem.
1919 Kleopatra II kresba uhlem, navazuje na ni nedokončený olej na dřevě s plochou lože podloženou zlatem
1923 opět u Topičů samostatná výstava
Publikuje své teoretické úvahy i literární pokusy.
1923 Kleopatra II olej podle kresby uhlem z r. 1919, bez zlata (v r. 1942 začal kreslit uhlem na plátně velkou Kleopatru II, dokončil ji v r. 1946, zároveň vznikal obraz stejných rozměrů na desce, byl dokončen 1957, lože, palmy, pyramidy a měsíc byly v podkladu vyzlaceny).
1923 Kavárna – olej (koncepty – drobné kresby z let 1913–14, 1917)
1923 Žebračka
1923 vstoupil do spolku Umělecká beseda. Od poloviny 20. Let hodně cestoval, Bretaň, Paříž (zde získal malý domek), Krajiny s českými motivy – 1923 Krucemburk, Krajina s mostem, Lom
1924 ilustrace Máchova Máje
1925 pobyt v Bretani – malé přístavy Camaret, Kermel, La Fret, Locronan
Motivy z Bretaně – 1926 Camaret, 1927 Kostel v Camaretu
1928 ilustrace Erbenovy Kytice
1928 pobyt v Benátkách a první obrazy Benátek
1929 Veles – ojedinělý figurální obraz v tomto období
1930 Bretaň – Ile de Sein, Od roku 1930 každoročně vystavoval v Alšově síni spolku Umělecká beseda
1930 Anděl
1931 Kázání I-III série drobných obrázků, Vznášející se anděl, Kázání v městečku, Hlava
1931 Večer na Ile de Sein
1932 Studny na Ile de Bréhat, La Fret, Spící lodi, Lodi v modrém soumraku, Černé lodi
1933 Ostravice s haldami, Ostravské haldy, Strusky na Ostravici
1934 Loretánské náměstí
1934–38 motivy z Locranonu
1939–42 motivy vesnice ze svého dětství Krucemburk, Kaplička v Babicích, Dvůr v Kácově, Ulička v Kraslicích, Žďár na Moravě
1940 uspořádala Umělecká beseda výstavu souborného díla v Obecním domě v Praze
1940 Kleopatra I – olej podle kresby z r. 1912
1941 vydala Umělecká beseda monografický sborník. Obojí mělo velký úspěch.
1942 pobyt ve Vodňanech. Hrozilo mu totální nasazení.
1942 Poutníci do Emauz (podle kresby z r. 1912)
1942 Zvěstování (druhá varianta v r. 1957)
1942 Kleopatra II olej podle kresby z r. 1919, na plátně, dokončen 1946
1942 Kleopatra II olej na desce podle kresby z r. 1919, dokončen 1957, zlacené lože, palmy, pyramidy, měsíc v podkladu
1945 Sedící dívka
1942 opustil Uměleckou besedu, dál zůstal mimo spolky. Nevystavoval, až v r. 1947 u Topiče pastely a kresby, současně ve Vilímkově galerii Nové krajiny a zátiší.
1947 profesorem malby na katedře výtvarné výchovy Palackého univerzity v Olomouci. Zde působil jen krátce.
V 50.letech obrazy nevystavovány, pouze ilustrace knih.
1955 opustil Vodňany, mimopražské útočiště našel v Okrouhlici.
1956 výstava Domov v hudbě Bohuslava Martinů a v obrazech Jana Zrzavého
1956 výstava Ilustrace v Galerii ČFVU uvedena Vítězslavem Nezvalem, který vyzvedl velký přínos Jana Zrzavého českému umění
1957 výstava Obrazy a kresby v Galerii Československý spisovatel
1958 monografie Jan Zrzavý – moderní symbolista od Dalibora Plichty, v nakl. Artia
1960 výstava 21 obrazů v Divadle Na zábradlí
1963 souborná výstava uspořádaná Národní galerií v Mánesu, pokračovala v Brně, v Bratislavě
1963 publikace Svět Jana Zrzavého, s velkým ohlasem, výstavy putovaly dál českými městy (Čáslav, České Budějovice, Písek, Pardubice, Jihlava, Havlíčkův Brod, Polička, Liberec a další).
1966 jmenován národním umělcem. Stále cestoval (Benátky), objevil Řecko. V malbě preferuje pastel, akvarel, temperu na papír. Motivy krajiny.
Zemřel 12 října 1977 v Praze.