Obec Okrouhlice

Bližší informace o založení Okrouhlice a vsí, které jsou dnes její součástí, jsou stále nejasné. Lze předpokládat, že Okrouhlice vznikla z iniciativy benediktinského vilémovského kláštera, který od 12. století kolonizoval do té doby téměř netknuté území mezi Čáslaví a nynějším Havlíčkovým Brodem. Klášter severně od Okrouhlice založil nebo vlastnil několik vsí (například Lučici nebo Skuhrov, kde tamější kostely byly ve 2. polovině 14. století patronátními vilémovského kláštera). Takto mohla vzniknout i původní ves Okrouhlice.

Prvním doloženým majitelem k roku 1388 nebo 1390 se stává Bernart z Okrouhlice, který získal dědičným nájmem vsi Okrouhlici a Chlístov od vilémovského opata Petra. Pro Okrouhlici tak nastává zemanské období. Na přelomu 14. a 15. století dochází i k postupné výstavbě zemanské tvrze. Ruprecht, pravděpodobně vnuk Bernarta, pak jako další z tohoto rodu zanechal v historii svou stopu roku 1415 díky podpisu a přiložené pečeti na stížném listu proti upálení Jana Husa. Roku 1454 odkoupil Okrouhlici Tomek z Kněnic, zakladatel poměrně známého rodu Okrouhlických z Kněnic. Dalšími vlastníky se stali v první polovině 16. století Dobřenští z Dobřenic.

Důležitým obdobím pro Okrouhlici, Babice, Vadín a Chlístov byla pak 2. polovina 16. století, kdy se tyto vsi staly majetkem mocných Trčků z Lípy a byly začleněny do světelského panství. Olešnice a Valečov patřily k haberskému panství. Z Okrouhlice, dosud zemanského sídla, se stal panský dvůr. Třicetiletá válka však byla pro české země pohromou a nevyhnuly se jí ani vsi na světelském panství, které navíc byly po účasti Trčků na Valdštejnově povstání roku 1634 zkonfiskovány. Konfiskací došlo k rozdělení trčkovského majetku a vznikly podmínky pro vytvoření okrouhlického panství, které roku 1636 získal za válečné zásluhy císařský generál Wolf Adam Pappenheim. Sám však neměl na okrouhlickém panství zájem, a proto ji hned následující rok prodal Filipu Adamu ze Solms, jehož otec před necelými patnácti lety koupil sousední herálecké panství. Tím na jistou dobu mělo herálecké a okrouhlické panství jednoho majitele. Po smrti hraběte ze Solms se jeho manželka a dědička provdala za Ferdinanda Rudolfa z Waldsteina, kterého lze považovat za nejdůležitějšího majitele okrouhlického panství. Hrabě Waldstein zrekonstruoval původní zemanskou věž, přistavěl další dvě křídla a v barokním stylu se zasloužil o postavení zahrady, velkého sálu, míčovny a kaple sv. Anny. Jako okrouhlický majitel byl rovněž patronem krásnohorského kostela, který také za jeho přičinění v této době došel celkové rekonstrukce v barokním stylu. Za jeho života se vsi a obyvatelé po třicetileté válce postupně vzpamatovávali po hospodářské i finanční stránce.

Posledními zásadními majiteli Okrouhlice se stali na počátku 18. století Strakové z Nedabylic. První okrouhlický majitel Jan Petr Straka svou závětí rozhodnul o budoucnosti panství na tři sta let dopředu. Ve své poslední vůli myslel na případné vymření svého rodu po meči, což se opravdu o necelých sedmdesát let později stalo. V takovém případě se měly statky Straků z Nedabylic stát nadačními statky, které měly financovat studium a výchovu chudých šlechticů i nešlechticů. Stavba (Strakovy) akademie pro chudé české šlechtice však započala až v devadesátých letech 19. století.

Druhá polovina devatenáctého století je pro rozvoj Okrouhlice dalším zásadním obdobím. Okrouhlice sice byla pro okrouhlické panství důležitá jako správní a hospodářské centrum velkostatku, ale stálo zde mimo zámek pouze několik domků. Až železnice, která měla dokonce vést původně severněji přes Veselý Žďár, zapříčinila růst Okrouhlice, který lze sledovat do dnešní doby.

Dynamické 20. století s sebou přineslo několik pozitivních i negativních událostí. Jednak dvě světové války, které se v okrouhlických obcích projevily několika padlými či dočasnou četnickou stanicí na Okrouhlici pro účelnější kontrolu obyvatel za protektorátu, na druhou stranu však i vznikem družstevního lihovaru, továrnou na hroznový sirup a škrobovou moučku, vznikem tzv. kampeličky či zemědělského družstva, což vedlo k dalšímu rozvoji obce. Stranou pak nemůže zůstat dobové sdružování obyvatel v různých spolcích, ať už se jedná o Sokol, čtenářsko-ochotnický spolek Havlíček či pionýrskou organizaci při okrouhlické základní škole.